Změna hodnocení žáků na základních školách

Po prvním školním roce s covidem začala základní škola v Lužci nad Vltavou hodnotit žáky jinak než známkami. Tato změna však není jednoduchá a vyžaduje spolupráci všech pedagogů, žáků a rodičů.

Když přišel závěr prvního školního roku s covidem, v základní škole v Lužci nad Vltavou přizvali k hodnocení rodiče. Přeci jen vzdělávání dětí stálo v době distanční výuky ve velké míře na nich. A Seznam Zprávy popisovaly, nejen jak se jim to dařilo, ale i jejich plány, že do budoucna by se rádi vydali cestou slovního hodnocení. Od té doby uplynuly tři roky. A u příležitosti času pololetních vysvědčení se nabízí zeptat, jak jsou na tom v Lužci teď? „Máme s tím po covidu starosti. Zjistili jsme, že formativní hodnocení moc neumíme, takže jsme se do něj dali od začátku. Stále máme klasifikaci a snažíme se děti naučit sebehodnocení. Jde to ztuha,“ přiznává ředitelka základní školy Pavla Kopeluková. Ve škole o změně hodnocení žáků diskutují a připravují se. Sama ředitelka ale přiznává, že je čeká ještě dlouhá cesta, která bude vyžadovat další znalosti, zkušenosti a především shodu všech vyučujících. „Chtěli bychom začít příští rok od první třídy, ale je to velmi obtížné,“ dodává ředitelka. Známek se ani v první třídě zatím úplně nevzdají, ale už nepůjde o jedinou formu hodnocení. Přechod od známkování k slovnímu nebo obecně formativnímu hodnocení, kdy se dává žákovi pravidelná zpětná vazba o jeho pokroku, není totiž pro školy vůbec jednoduchý. „Pokud bude chtít učitel hodnotit slovně, musí od začátku sbírat informace jiným způsobem než prostým známkováním. Je to samozřejmě pracnější, ale přináší to pro žáky i učitele benefit, který zúročí při dalším vzdělávání,“ popisuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Pedagogové, děti i rodiče získají komplexnější zpětnou vazbu. Po covidu začalo hodnotit jinak než známkami sice více učitelů, ale stále jen asi desetina základních škol na prvním stupni dává všem žákům slovní hodnocení, to samé platí podle dat České školní inspekce pro pět procent škol na druhém stupni. „Většina těchto škol používá takzvané širší slovní hodnocení, ministerstvo chce ale školám nabídnout i trochu jednodušší a více strukturovanou variantu, hodnocení kriteriální,“ popisuje mluvčí Ministerstva školství Tereza Fojtová. Tedy hodnocení pokroku žáků v různých částech výuky. Matematika, 2. ročník Dobře počítáš do stovky, umíš násobilku do pěti a všimla jsem si, že máš matematiku v oblibě. Ale matematika není počítání sloupečků jako o závod, ale počítání budeš potřebovat stále. A to Ty umíš, dokážeš počítat slovní úlohy ze života a řešit i složitější úlohy. Debata o ústupu od známek je přitom velmi aktuální, nejen kvůli tomu, že se zrovna ve středu rozdává pololetní vysvědčení. V Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávání, který schválila vláda, se počítá s plošnou reformou. „V souvislosti s chystanou revizí Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání se plánuje v 1. až 3. ročníku základní školy zrušit známkování. Jako nejbližší možný termín odhadujeme školní rok 2025/26, ale vzhledem k postupu prací to může být i později,“ dodává mluvčí Ministerstva školství. Resort totiž počítá s tím, že celý proces může být náročnější, protože bude nutné připravit výraznou podporu pro učitele. Jak ukazuje příklad škol, které už od známek začaly ustupovat, není to snadná změna. Naučit se nový způsob podávání zpětné vazby musí nejen učitelé, ale je nutné k takovému kroku získat i žáky a jejich rodiče. Vysvědčení je možné vynechat, míní ředitel „Snahou všech pedagogů by mělo být, aby zpětná vazba probíhala průběžně. Čím více jí bude, tím méně důležité bude závěrečné hodnocení. U nás se ale stále drží tradice vysvědčení – rodiče i prarodiče v něm vidí něco zásadního. Myslím si ale, že závěrečné vysvědčení by postupně mohlo ztrácet na významu a pololetní už vůbec. Podle mě by se v dohledné době mohlo i vynechat,“ popisuje ředitel ZŠ a MŠ Chraštice na Příbramsku Karel Derfl. Na tamní základní škole tak hodnotí slovně na prvním stupni, osmákům a deváťákům ale stále dávají známky. Vyžadují je totiž střední školy při přijímacím řízení. Ve zbylých ročnících hodnotí děti kombinovaně. „Jsme rádi, že ministerstvo i inspekce podporují tuto cestu. Jestli se ale někde známkuje dobře podle jasných kritérií, tak jde o způsob hodnocení, který má svou váhu a platnost. Známka by prostě neměla být strašákem ani odměnou, ale zpětnou vazbu k tomu, co se ve škole děje,“ doplňuje Derfl. Podle něj by se ale zkrátka nemělo vysvědčení přikládat takový význam, jaký dneska stále u většiny společnosti má.
Sdílet: