Pan Oktagon Ondřej Novotný: Ostrava mi dala tvrdost. Clash of the Stars je ostuda pro každého

Ondřeje Novotného (46), spoluzakladatele a spolumajitele organizace Oktagon, rozhodně nepřehlédnete. A nepřeslechnete. Mohl být profesionálním házenkářem nebo fotbalistou Baníku Ostrava. Vydal se ale na dráhu sportovního komentátora. Od roku 2016 ho pak můžete vídat v jeho osudových rolích. Jako moderátora reality show Survivor a promotéra i komentátora zápasů smíšených bojových umění (MMA). Dnes bude řeč o tom druhém. O tom, jak se vyváží sport a šoubyznys na Západ i jak se vyprodávají fotbalové stadióny pro desítky tisíc lidí, kteří pak koukají na dvacítku bojovníků v kleci. Pocházíte z Ostravy, o které říkáte, že je nejtvrdším městem v Česku. Moderujete Survivor, o němž tvrdíte, že je to nejtvrdší reality show, a jste spolumajitel a spoluzakladatel Oktagon MMA, což je zase nejtvrdší sport. Potřebujete ­tvrdost k životu? Když o tom tak mluvíte, asi ano. Když to takhle vyjmenujete, tak se to hezky sejde. Tvrdost mi do vínku asi dala právě Ostrava. Jak vypadá cesta z Ostravy k pořádání zápasu MMA mezi Karlosem Vémolou a Attilou Véghem, kteří se 8. června poperou před pětatřiceti tisíci lidmi na stadiónu v Edenu? No, tak to by bylo hodně dlouhé povídání. Začala v roce 2016, kdy jsme s Palem Nerudou založili ­Oktagon. Vytyčili jsme si nějaké cíle a za těmi jdeme a moc o sobě nepochybujeme. Ten velký zlom přišel asi v roce 2019, kdy jsme pořádali zápas století, tedy ­první střet mezi Vémolou a Véghem. Tehdy hrála fotbalová Slavia doma v Edenu s Barcelonou, sledoval to tehdy každý fanoušek fotbalu v Česku a my chtěli udělat vážně velkou věc. Natočili jsme reklamu s Janem Krausem na ten zápas MMA s tím, že ji pustíme pouze jednou. A to bylo těsně před začátkem fotbalu v televizi. Karlos byl navíc ve fotbalovém studiu a oni se tam najednou místo fotbalu bavili o MMA, a O2 arena se tak vyprodala za chvilku. Když jsme na tom zápase v Edenu pak seděli, tak jsme si řekli, že odvetu uděláme právě tam. A kdy se zrodil nápad, že v jednom roce uspořádáte zápas v Edenu pro 35 tisíc lidí a zároveň ve Frankfurtu pro 60 tisíc? Tohle byl váš plán? To rozhodně nebyl plán! Prostě to tak vyšlo, ale my se toho nebojíme. V hale ve Frankfurtu jsme to chtěli uspořádat už zhruba před dvěma lety. Ale tam si všichni ťukali na čelo a říkali, že jsme úplní blázni. A najednou nás začali brát vážně. A o tom to je, když to takhle ženete před sebou, tak ty věci přijdou. Pořádat zápasy na stadiónech je extrémně náročná věc. Ale to je to, co nás zároveň žene. Nikdo to nikdy neudělal, tak proto do toho jdeme. Bude vyprodáno? V Edenu zbývá 1500 lístků a ve Frankfurtu asi 15 000, ale do října času dost. Jak se vydělává v MMA? Vy ­tvrdíte, že patříte mezi jediné tři výdělečné organizace na světě. Spolu s americkou UFC a polskou KSW… Je to tvrdý byznys. Potřebujete dobré, stabilní a slušné partnery a vyprodávat haly. Je to opravdu těžké. Ale ve sportu obecně málokdo vydělává. A to třeba i ve fotbale. Jak je to možné? Vždyť ho sledují milióny lidí. Ale je tam ztrátově nastavená ekonomika. A nikomu to nevadí. Když noví majitelé fotbalových a hokejových klubů nastupují do funkce, říkají, že si to kupují kvůli statusu anebo že chtějí prostě podporovat sport. Málokdo řekne, že tam jde vydělat peníze. Hokejovým mistrovstvím světa žilo celé Česko. Fotbalová liga má rekordní návštěvnost. Jak si stojí v popularitě v Česku MMA? Záleží, jakou se na to díváte metrikou, protože když se podíváme na sociální sítě, tak je Oktagon největší v počtu sledujících i kliků. Ale to není tak úplně fér. Fotbal a hokej budou vždycky masovější a populárnější, ale u hokeje mám pocit, že i navzdory úspěchům ztrácí trochu půdu pod nohama. Ani dnes není vůbec snadné dát dítě na hokej. A také v české lize chybí nějaká nástavba. Je tam play-off a vítězství ligy, ale pak už nic. Pan Kusý vždycky říkal, že je v hokeji nejlepší ve finále prohrát sedmý zápas doma. Zaplníte sta­dión a nemusíte pak vyplácet nikomu prémie za zisk titulu. V hokeji chybí nadnárodní infrastruktura, není kam prodávat hráče. Na rozdíl od fotbalu je zase hezké to, že když uděláme krásný zápas, tak bude koukatelný pořád. Ten člověk ví, že je to třeba pět nebo 10 minut do K.O., a to si každý rád pustí. Ale málokdo kouká na historické fotbalové zápasy. MMA zápasy nestárnou. Máte pocit, že se mění vnímání MMA a Oktagonu v Česku? Pořád slyším, že je to sport hloupých lidí, co se navzájem mlátí, pro hloupé lidi, co na to koukají. Mohl bych to otočit a říct, že hloupí jsou ti, co tohle říkají. Když to někdo takto shodí, je to prostě hloupé. Ale je vlastně dobře, že tohle říkají, protože máme stále dost práce před sebou. Je to pro mě další výzva, ale jsem vděčný za to, co jsme za tak krátký čas s naším rozšiřujícím se publikem dokázali vybudovat. Připomíná mi to historku, jak si volali dva prodavači Baťových bot v Africe a jeden vyděšeně říkal: „To je strašný, tady nikdo nenosí boty!“ a ten druhý na to: „To je úplně skvělý, tady zatím nikdo nenosí boty!“ Čím víc lidí s tímhle názorem, tím víc příležitostí to naším přístupem změnit. Podobně to vidím i u partnerů. Jak se pomalu otevírají dveře. Například? Mluvil jsem s člověkem z marketingu velkého pivovaru. A oni už mě desetkrát odmítli s tím, že tam je moc krve a oni se s tím nechtějí spojovat a tak dál. Ale já věřím, že ten den jednou přijde a oni nás nebudou moci odmítnout. Jak to? Protože by pro ně byla ostuda se s námi nespojit. Řeknu to takhle, i když si o mně lidé budou myslet, že zase přeháním. Ale ať si to říkají. Oktagon je největší sportovně-šoubyznysový projekt v historii Československa. Na mezinárodní úrovni. Kdo tu prodal tolik lístků na Západě jako my?