Jan Palach - Mládí, studium a tragický protest
Jan Palach se narodil v roce 1948 v malé obci Všetaty nedaleko Mělníka. Absolvoval středoškolské vzdělání v Mělníku a po maturitě se přihlásil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po neúspěšném pokusu o přijetí na tuto fakultu studoval na Vysoké škole ekonomické, ale nakonec se mu podařilo nastoupit na studium historie a politické ekonomie. V roce 1969 se rozhodl protestovat proti okupaci Československa a komunistickému režimu tím, že se upálil na pražském Václavském náměstí. Tento tragický čin vyvolal rozsáhlý protest a inspiroval další osoby k podobným sebeupálením.
Jedenáctého srpnového dne roku 1948 se narodil chlapec jménem Jan Palach. Jeho rodiče žili v malé obci Všetaty nedaleko Mělníka, zde Jan trávil celé své dětství. Jeho otec Josef Palach byl vedoucím cukrárny, než mu ji komunistický režim počátkem 50. let 20. století zavřel. Josef pak pracoval v podniku Mlýny a pekárny až do své smrti v roce 1962. Janova matka se jmenovala Libuše (rodným příjmením Kostomlatová) a byla vyučenou švadlenou. Jan Palach absolvoval středoškolské vzdělání v Mělníku, místní gymnázium dnes na jeho památku nese jeho jméno. Hned po maturitě v roce 1966 se hlásil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Ačkoliv přijímací zkoušky zvládl na výbornou, ke studiu tehdy nebyl přijat, a to kvůli svému nevhodnému původu – pocházel totiž z rodiny živnostníka. Palach proto musel nastoupit na Vysokou školu ekonomickou, zde se dostal na obor zemědělské ekonomie. Svého snu studovat na Filozofické fakultě se však Jan Palach nevzdával a v roce 1968 si na ni opět podal přihlášku. Tentokrát mu bylo přáno a mohl nastoupit na řádné studium, a to historie a politické ekonomie. V srpnu téhož roku Palacha velice znepokojila okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a začal si čím dál více uvědomovat, jak zlá je politická situace v zemi. Jan Palach zvolil hrůzný způsob protestu proti okupaci Československa i komunistickému režimu – sebeupálení. Před 55 lety, dne 16. ledna 1969 odpoledne, přišel na pražské Václavské náměstí s taškou, v níž nesl éter, hořlavinu a oheň. Přičichl k éteru, polil se hořlavinou a zapálil. Jako živá pochodeň utíkal ulicemi, kde se mu snažili kolemjdoucí pomoci a uhasit ho. Palach tehdy utrpěl vážné popáleniny, nicméně přežil. Na klinice popálenin byl krátce po činu při vědomí a dokonce hovořil o tom, proč celou hrůznou akci spáchal. Tento rozhovor byl zaznamenán na magnetofon. Jan Palach zemřel o tři dny později, 19. ledna 1969. Rodina Jana Palacha neměla ani tušení o tom, co chtěl mladý student dělat. Jeho matka to zjistila až náhodou, když si během cesty vlakem přečetla v novinách spolucestujícího o sebeupálení mladíka jménem Jan Palach. Jeho bratr Jiří se zase o činu Jana doslechl v rozhlasovém vysílání. V souvislosti s rozhlasem je třeba zmínit jednu důležitou skutečnost, a to Palachův záměr vyburcovat ostatní studenty k obsazení budovy rozhlasu, odkud by zahájili masový protest. Dne 25. ledna 1969 se konal pohřeb Jana Palacha, který se proměnil v rozsáhlý protest proti okupaci. Později se našlo několik dalších osob, které Palachův čin zopakovaly a rovněž se zapálily, a to v Československu i v zahraničí – zmínit lze například Evžena Plocka, Michala Lefčíka nebo Jana Zajíce.
Sdílet: