Jak poznat a co dělat se zkvašeným medem

Zlatá barva a sladká vůně jsou pro med typické. Někdy se ale může stát, že otevřete sklenici, abyste si osladili čaj a překvapí vás nepříjemný odér a podivná konzistence oblíbeného přírodního sladidla. Přitom se o medu říká, že se může skladovat roky, aniž by se zkazil. Jak zkažený med poznat, co dělat se zkvašeným medem a jak nejlépe med skladovat, aby vydržel čerstvý co nejdéle? Medů je mnoho variant – květový, luční, lesní, pastovaný... Ale kvašený mezi ně nepatří. Ať už jste se rozhodli nahradit medem bílý či jiný cukr a používáte ho do čaje, pečení i kávy, nebo si ho dáte jen tak občas na chuť či při nemoci, pravdou zůstává, že ten od včelaře se nedá srovnávat s žádným z obchodu. Medy, které seženete v supermarketech, jsou totiž často dovozové komodity, které kvůli dlouhé cestě přicházejí o značnou část svých zdravotních přínosů a ztrácí jakost. Med si ale můžeme znehodnotit i sami a nevhodným skladováním může dojít k jeho zkažení. Jak ale poznat, že je právě váš med zkažený? Co dělat se zkvašeným medem a jak ho správně skladovat? Med, který je znehodnocený kvasným procesem, poznáte na první pohled. Když totiž otevřete sklenici, praští vás do nosu místo příjemné nasládlé vůně pro med typické nepříjemný štiplavý zápach. Hovoříme pak o něm jako o medu zkvašeném. „Hladina medu je pak pokryta tenkou řídkou vrstvou. Pokud byste si toho snad nevšimli před konzumací, věřte, že to poznáte nejpozději v okamžiku, kdy med poprvé vložíte do úst. Bývá totiž nakyslý,“ hovoří o znehodnoceném medu kutilský web České nápady. Pozor si ale dejte na záměnu s vrchní pěnou, která je tvořena zbytky bílkovin a pylu, a naopak je nejzdravější složkou v medu. Zkvašený med ale nepoznáte jen podle štiplavého zápachu a chuti. V medu najdete i spoustu bublinek, díky nimž med zvětší svůj objem a může vám dokonce sám vytéct ze sklenice. Skladujete med v uzavřených dózách, v optimální teplotě na temném místě, ale med vám přesto zkvasil? Nemusíte se pranýřovat. Ve většině případů totiž není zkvašení medu vaše vina. S největší pravděpodobností ho způsobily samotné včely, nebo včelař začátečník. „Včely přináší do úlu nektar s obsahem 60–70 % vody a postupně ho zahušťují. V ideálním případě by objem vody v medu neměl přesáhnout hranici 18 %. Někdy to ovšem včely nestihnou a med zavíčkují i tak, často v období, kdy je delší dobu vysoká vzdušná vlhkost. Pokud je pak včelař netrpělivý či nezkušený, snadno může med s vyšším obsahem vody vytočit a prodávat,“ vysvětluje důvod kvašení medu web, který přináší zajímavosti ze světa včelařství Domácí med. V takovém případě radí obrátit se zpět na včelaře a med beze studu reklamovat. Hlavní podmínkou trvanlivosti medu je i podle Dalibora Titěry z Výzkumného ústavu včelařství v Dole nízký obsah vody. Ovšem i nedodržení správného postupu při skladování může mít zásadní vliv. „Stačí, když špatně utáhnete víčko u sklenice. Med má totiž schopnost nasávat do sebe okolní vlhkost. A to je ten hlavní problém. Pokud vlhkost v medu, respektive hladina vody v něm, přesáhne hranici zhruba 21 %, dojde ke kvašení a nevratnému znehodnocení medu,“ tvrdí včelařský web. Med si může zachovat své jedinečné vlastnosti po několik let, pokud je dobře uskladněn. Vhodné skladování je nezbytné pro udržení kvality medu, protože jeho složení by se mohlo během skladování změnit oxidací a fermentací. Když jsou však podmínky pro skladování medu dodrženy, může si med uchovat svou původní kvalitu velmi dlouho. „Roli hrají teplota, délka skladování a obsah vody. Podmínka skladovací teploty však nemá žádnou limitní hodnotu. Čím méně, tím lépe. Obecně platí, že když snížíme teplotu prostředí o 10 stupňů, zpomalí se rychlost chemických reakcí dvakrát až třikrát. V chladném sklepě lze med skladovat roky bez měřitelné změny kvality,“ ujišťuje Dalibor Titěra na webu Českého svazu včelařů. Jakmile začne jednou med kvasit, nastal proces, který je již nevratný a nezastavitelný. Včelaři se však shodují, že pokud ke zkvašení dojde, není cesty zpět a jediné, co lze dělat, je med buď reklamovat, nebo vyhodit a koupit nový. Zkvasit navíc může i zkrystalizovaný med. „Zodpovědný včelař med s vyšším obsahem vody zákazníkům nikdy nenabídne. Co s ním udělá, záleží pouze na něm. Ale dá se použít například na výrobu medoviny, která se právě kvašením roztoku medu a vody vyrábí,“ vysvětluje web České nápady. Tento postup však doporučuje přenechat odborníkům. Jestliže se však mezi včelaře neřadíte a ani se nechystáte tomu, kdo vám med prodal, sklenici se zkvašeným medem jet přes půl republiky reklamovat, zbyde vám jen jediné řešení. A to med vyhodit a koupit nový. Ovšem Včelaři z Kamenice na webu ZO ČSV Struhařov tvrdí, že pro někoho nemusí být zkvašený med žádný problém. „Sklenici s medem vždy velmi dobře uzavírejte. Jinak může začít kvasit. Vzniká pak něco jako medovina, ale přímo jedovaté to není,“ odpovídají na dotaz, zda představuje med znehodnocený kvašením nějaký problém. Pardubičtí včelaři se však přiklánějí k názoru, že zkvašený med patří do odpadu a konzumovat by se neměl: „Zkvašený med je med znehodnocený kvasným procesem a jako potravinu ho následně nelze použít. Kvašení se rozbíhá při vyšším množství vody a med je pak na vyhození.“