Edgar Allan Poe a jeho vztah k Richmondu

Slavný americký básník a prozaik Edgar Allan Poe se narodil v Bostonu, ale jeho srdci nejbližší bylo město Richmond ve státě Virginie. Prožil zde své dětství a novinářské začátky. Muzeum v Richmondu obsahuje mnoho předmětů z jeho života, včetně jeho dětské postele a milostných básniček, které psal ve svých 12 a 13 letech.

Slavný americký básník a prozaik Edgar Allan Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu a jeho fanoušci navštěvují jeho hrob v Baltimoru, ale jeho srdci nejbližší bylo město Richmond ve státě Virginie. Bylo to místo, kde prožil své dětství a také novinářské začátky. Právě tam najdete také Poeovo muzeum s mnoha předměty z jeho života. A to včetně jeho dětské postele, kde se mu možná zdály první strašidelné sny – inspirace jeho pozdějších hororových povídek. Edgarovi rodiče byli kočovní herci a stále se stěhovali. Když byl chlapci rok, odešel od rodiny otec. Ještě než mu byly tři, zemřela mu matka, vypráví kustod Poeova muzea Chris Semtner. Ze sirotčince si ho vzala rodina richmondského obchodníka s tabákem Johna Allena. Nikdy ho oficiálně neadoptovali. Nechali ho ale pokřtít s druhým jménem, které bylo vlastně příjmením. Edgar Allan Poe v Richmondu prožil třináct let, tedy třetinu svého života. V Richmondu prožil Poe třináct let, tedy více než třetinu svého života. Proto ho považoval za svoje domovské město, do kterého se rád vracel. Muzeum nezastírá, že budoucí slavný prozaik a básník nebydlel v nejstarším dochovaném kamenném domě v Richmondu, kde jeho expozice sídlí. Žil o několik bloků dál, ale z někdejšího Allenovic domu je několik částí přemístěných právě do muzea. Jednotlivé části výstavy jsou věnované životním etapám Edgara Allana Poea. V expozici Poeova dětství je třeba jeho malá postel, ve které se mu zdály sny, a podle pana Chrise možná i dost děsivé, které později zhmotnil ve svých hororových dílech. Postel zůstala v rodině obchodního partnera Edgarova pěstouna, a když se stal Poe slavným, darovala ji muzeu. Ve vitrínách jsou i milostné básničky, které Edgar začal psát, když mu bylo 12, 13 let a po své sestře je posílal spolužačkám. Těm jeho básničky velmi lichotily, i když jim všem posílal prakticky ty samé verše. V další části expozice je třeba židle s uříznutým opěradlem, na které Poe sedával v redakci richmondského měsíčníku Southern Literary Messenger. „Byl editorem časopisu – psal literární kritiky, představoval knižní novinky, psal o lokálních problémech. Třeba o pouličním osvětlení nebo opravách silnic,“ vypráví Chris Semtner. „Pro ten samý magazín psal i své povídky a básničky. Poe tedy zvládal dvě zaměstnání. Ve dne psal o běžných věcech a večer se doma věnoval poezii.“ Jeho díla a zvlášť báseň Havran ho sice proslavily, ale příliš nezbohatl. V 19.století ještě nebylo zvykem platit autorům za přetisky jejich prací. Poe vydělával hlavně přednáškami o tvůrčím psaní. Edgar Allan Poe bydlel v mnoha městech, ale jak říká kustod jeho muzea Chris Semtner, Richmond měl v jeho srdci zvláštní místo. Tam vyrůstal, zažil první lásku, napsal své první básně, oženil se a prožil své novinářské začátky. Když ovdověl, vrátil se do Richmondu a znovu se setkal se svou dětskou láskou. A kdyby žil déle než do svých 40, asi by se tam přestěhoval natrvalo a konečně našel klid a štěstí. Ale, kdo ví…
Sdílet: