Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti

Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací do evidence úřadu práce. Doba účasti na pojištění je možné získat zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním. Uchazeči splňujícímu podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se podpora vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí: 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku, 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku. Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Podpora se od nového roku vyplácí již od prvního měsíce. Do konce roku 2023 se uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné od bývalého zaměstnavatele poskytovala až po uplynutí doby stanovené podle počtu násobků průměrného výdělku, z něhož byla odvozena zákonná výše odstupného. Tím se celková doba, kdy je uchazeč finančně zabezpečen po skončení zaměstnání, ať už odstupným či podporou v nezaměstnanosti, zkrátí. V návaznosti na tuto úpravu dochází ještě k jedné změně. Pokud zaměstnavatel nevyplatil propuštěným zaměstnancům odstupné, úřad práce poskytoval kompenzaci a následně ji vymáhal po zaměstnavateli. V praxi však často docházelo ke zneužívání tohoto institutu. Od roku 2024 se ruší. Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího základu OSVČ. Sazba podpory v nezaměstnanosti činí: první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku, po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Průměrný čistý výdělek uchazeče se počítá z posledního zaměstnání, a pokud se jedná o OSVČ, pak z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. Osoby samostatně výdělečně činné musí samozřejmě výdělečnou činnost ukončit nebo přerušit. Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace. Ne všichni uchazeči o zaměstnání mají nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti. Uchazeč, jenž před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Naopak na podporu není nárok vůbec za situace, kdy byl s uchazečem v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podpora v nezaměstnanosti se rovněž neposkytuje v době pobírání starobního důchodu, pobírání nemocenských dávek, pobírání podpory při rekvalifikaci nebo po dobu výkonu vazby. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Podpora se stanoví procentem z průměrné mzdy v národním hospodářství, pokud zaměstnanec není schopen doložit svůj předchozí příjem. Obdobné podmínky platí pro uchazeče, kteří splní účast na důchodovém pojištění takzvanou náhradní dobou. Uchazeči se na úřad práce vrací opakovaně. V takových případech je rozhodující, jak dlouho byli předtím na podpoře a jakou dobu v mezidobí odpracovali. Uchazeč o zaměstnání si může po dobu vedení v evidenci úřadu práce přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání, tedy zaměstnání, které nepřesáhne polovinu aktuální minimální mzdy. Při osobním podání žádosti o zprostředkování zaměstnání se na Úřadu práce České republiky předkládá doklad k ověření totožnosti, státního občanství a místa trvalého pobytu, doklad o ukončení zaměstnání, o ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo o ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o vyměřovacím základu, doklad o zdravotním omezení, pokud uchazeč vykonává pracovní činnost, která nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, tzv. nekolidující zaměstnání, dokládá také výkon této činnosti a výši odměny. Od ledna 2024 dochází rovněž k úpravě zákonné definice nelegální práce. Cílem je zefektivnění její kontroly a potírání. Orgány inspekce budou moci zakázat danou činnost a reagovat tak na rozsáhlé páchání přestupku. Bude možné využít postihy formou neposkytnutí příspěvků či nemožnosti zaměstnávat cizince k více přestupkům zaměstnavatelů. Zejména pak nesoučinnostním přestupkům a zastřenému zprostředkování zaměstnání. Rozšiřuje se ručení za pokutu za nelegální práci, aby nebylo výhodné obcházet zákaz nelegální práce přes pochybné subdodavatele.