Bílá sobota a její význam

Dnes je Bílá sobota, den modliteb, rozjímání a půstu. Podle křesťanské tradice je to druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které začíná Velkým pátkem a vrcholí nedělním Božím hodem velikonočním. Velký pátek připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži, Bílá sobota je pak připomínkou dne, kdy Kristus ležel v hrobě. Nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. O Bílé sobotě se obvykle nekonají mše ani další svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce přichází velikonoční noc (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Součástí vigilie bývají také křty, většinou dospělých lidí, kteří se rozhodli stát křesťany. Na Velký pátek byste neměli prát prádlo. Pojí se s ním ale i další zvyky. Podle pověsti se na Bílou sobotu 'vracejí' zvony z Říma, kam 'odletěly' na Zelený čtvrtek pro požehnání papeže. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček. Ty totiž podle tradice od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty nahrazují zvony. Název Bílá sobota zřejmě pochází od bílých rouch těch, kteří přijali křest právě o velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání. V minulosti domácnosti v tento den vedle úklidu připravovaly obřadní i sváteční pokrmy, lidé pekli mazance a velikonoční beránky, muži pletli pomlázky a ženy zdobily velikonoční vajíčka.