55. výročí úmrtí Jana Palacha: Jaký byl vliv jeho činu na tehdejší společnost?

Jan Palach, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se 16. 1. 1969 upálil na protest proti pasivitě národa po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Jeho čin měl velký krátkodobý vliv, ale dlouhodobě se neujal.

Před 55 lety zemřel Jan Palach, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se 16. 1. 1969 upálil na protest proti pasivitě národa po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Jak jeho čin ovlivnil tehdejší společnost? Co s lidmi jeho rozhodnutí sebeobětovat se udělalo? Sociolog Tomáš Kostelecký v audiozáznamu ještě prozradí, z čeho mají Češi největší obavy a zda se ve své zemi cítí bezpečně. 'Z analýzy dobového tisku se zdá, že Palachův čin měl velký vliv jen krátkodobě. Jeho upálení vzbudilo velké emoce, lidé na to reagovali. Ale už možná střednědobě v řádu měsíců to vliv nemělo,' říká v pořadu Jak to vidí... sociolog Tomáš Kostelecký. Protest proti pasivitě je totiž podle něj z logiky věci většinou odsouzen k záhubě a k neúspěchu. 'Těžko se protestuje proti něčemu, že někdo něco nedělá. Vybudit lidi k tomu, aby začali být aktivnější, je mnohem těžší než cokoli jiného. Takže si myslím, že to byla od začátku marná mise.' Přesto rozhodnutí a konání jednotlivců hrají v dějinách a společenských jevech svoji roli. Jednostranná síla jednotlivce se ale může podle sociologa uplatnit jen tehdy, když je společnost připravená. 'Obrazně řečeno, pokud je společnost jako hromada vyschlého materiálu, stačí malá jiskra, aby se rozhořel požár. Když je to ale hromada mokrého dřeva, jiskra sice vyskočí, ale nic nezapálí. Jan Palach to měl velice těžké v tom, že v lednu 1969 už byla většina lidí smířena s tím, že pražské jaro dopadlo špatně, že bylo potlačeno.' Rok 1969 byl rokem nejtvrdší normalizace. 'Už při prvním výročí srpna 1968 nestříleli ruští vojáci, ale milicionáři. Lidem bylo jasné, že pokus udělat socialismus s lidskou tváří se nepodařil. Podle mě už to valná většina z nich vzdala,' dodává Kostelecký. Myšlenky Jana Palacha dostaly prostor až o dvacet let později v roce 1989, kdy připomínky 20. výročí jeho smrti přerostly v demonstrace proti tehdejšímu komunistickému režimu v Československu a odstartovaly začátek jeho pádu. 'Najednou tu byl jiný kontext. V Sovětském svazu už byl Gorbačov a naděje na změny už byly reálné. Lidé byli naštvaní, frustrovaní tím, jak režim fungoval. V tu chvíli stačila jedna taková konkrétní věc, aby se rozjela série demonstrací, které ukázaly, jak velký vlastně odpor je. Došlo ke změně atmosféry, což pak následně vedlo k listopadu 1989.' Palachovo poselství nebýt lhostejný, nepodvolovat se zlu a lži je ale aktuální i dnes. 'Skutečnost, že existují lidé, kteří jsou schopni obětovat sebe sami za to, aby se drželi pravdy nebo aby prosadili něco, o čem si myslí, že má velký význam a dlouhodobý užitek pro národ, pro komunitu, ve které žijí, je nesmírně důležitá. Namátkou vzpomeňme třeba i Jana Husa. Rozhodně by se o těchto lidech mělo mluvit a měli by se připomínat...,' uzavírá Tomáš Kostelecký.
Sdílet: